Jak jsme přežili svátky
2. 1. 2007
Na letošní Vánoce jsem se pro změnu netěšila. Už ty minulé byly poměrně dost smutné, protože kruh rodinný se stále více větví do jiných koutů republiky a tak u štědrovečerní tabule zasedáme už pouze tři. I když nás bývalo šest i sedm, včetně babiček. A tak bez očekávání nějakých oduševnělých zážitků jsem pekla cukroví, vánočku, ozdobila stromeček a zabalila dárky.
Říkala jsem si, je to den jako každý jiný. A tak jsme večer s rodiči zasedli ke sváteční tabuli, pojedli kapra i pstruha (od té doby, co se z našeho tatíka stal tichý blázen - rozuměj rybář - míváme na Štedrý večer aspoň dva druhy ryb), ba dokonce jsme zazpívali i koledy. Odebrali jsme se k nastrojenému smrčku a rozbalili hodnotné dary. Následovala pohádka v televizi, mimochodem velmi povedená a hlavně natáčená na Kašperku, což je mému srdci velmi blízké prostředí...
Byla jsem překvapená, že až doteď nedošlo mezi mnou a tatíkem, nebo mezi staroušky k žádné hádce, a byla jsem za to ráda, protože shlédnutím pohádky v 19:00 pro mě Vánoce 2006 skončili :-)
Později večer ještě přišla Markéta s rodinou a rozbalování darů a děkování Ježíškovi se opakovalo. O půl dvanácté jsme s mamkou vyrazily na půlnoční do kostela. Opět tam byli mládežníci, kteří nerespektovali, že to je chrám Páně a bez špetky slušného vychování natož pokory se nahlas bavili. Rybova vánoční mše byla hezká, nicméně ve srovnání s podáním, které jsem slyšela několik dní před Vánoci, nebyla tak zvukomalebná. ...Spát jsem šla s pocitem, "tak máme to za sebou bez větší psychické újmy na zdraví".
...
A teď Silvestr. Ten už jsem ze svého kalendáře vyškrtla úplně. Bylo mi úplně jedno jak a kde ho stravím. A tak jsem to nechala víceméně na osudu. Takže jsem Silvestr trávila s kamarádkami na koleji, hráli jsme žolíky, popíjely vodku....
Říkala jsem si, je to den jako každý jiný. A tak jsme večer s rodiči zasedli ke sváteční tabuli, pojedli kapra i pstruha (od té doby, co se z našeho tatíka stal tichý blázen - rozuměj rybář - míváme na Štedrý večer aspoň dva druhy ryb), ba dokonce jsme zazpívali i koledy. Odebrali jsme se k nastrojenému smrčku a rozbalili hodnotné dary. Následovala pohádka v televizi, mimochodem velmi povedená a hlavně natáčená na Kašperku, což je mému srdci velmi blízké prostředí...
Byla jsem překvapená, že až doteď nedošlo mezi mnou a tatíkem, nebo mezi staroušky k žádné hádce, a byla jsem za to ráda, protože shlédnutím pohádky v 19:00 pro mě Vánoce 2006 skončili :-)
Později večer ještě přišla Markéta s rodinou a rozbalování darů a děkování Ježíškovi se opakovalo. O půl dvanácté jsme s mamkou vyrazily na půlnoční do kostela. Opět tam byli mládežníci, kteří nerespektovali, že to je chrám Páně a bez špetky slušného vychování natož pokory se nahlas bavili. Rybova vánoční mše byla hezká, nicméně ve srovnání s podáním, které jsem slyšela několik dní před Vánoci, nebyla tak zvukomalebná. ...Spát jsem šla s pocitem, "tak máme to za sebou bez větší psychické újmy na zdraví".
...
A teď Silvestr. Ten už jsem ze svého kalendáře vyškrtla úplně. Bylo mi úplně jedno jak a kde ho stravím. A tak jsem to nechala víceméně na osudu. Takže jsem Silvestr trávila s kamarádkami na koleji, hráli jsme žolíky, popíjely vodku....
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář